Jak mozek reaguje na splněné úkoly? | Chytrý blog Clever Minds

Vyrábíme designově jednoduché a elegantní notesy, které přináší neomezený prostor pro vaše myšlenky a nápady.

Naše témata

Sign Up To The Newsletter

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetuer adipiscing elit, sed diam nonummy nibh euismod tincidunt ut laoreet
[contact-form-7 id="0" html_class="default"]

Jak mozek reaguje na splněné úkoly?

Lidský mozek je neuvěřitelně fascinující. Současné názory tvrdí, že dokážeme využít jeho funkci pouze z 20 %. Zbylých 80 % nám zůstává zapovězených. Nemůžeme přeci plně pochopit mozek mozkem. Některé reakce našeho mozku ale popsat umíme. Dnes si řekneme něco o tom, jak náš mozek reaguje na splněné úkoly

Pocit z odškrtnutí splněného úkolu je k nezaplacení

Plánovat a odškrtávat jednotlivé položky je něco, co nám dělá velmi dobře. Nadšenci pro produktivní styl života, vizualizaci cílů a strukturu dne zažívají vždy pocit uspokojení při splnění úkolů. Čím to ale je? 

Jednoduchá odpověď je dopamin. Jedná se o chemickou látku v našem těle, která funguje jako neurotransmiter umožňující přenos impulzů. Může to pro nás být skvělý sluha, ale špatný pán. Když je dopamin v nerovnováze, vznikají různé poruchy – například schizofrenie nebo bipolární afektivní porucha. Abnormální citlivost na dopamin způsobuje i všemožné druhy závislostí. 

My se ale dnes zaměříme na jeho pozitivní vliv v rámci produktivity. Při odškrtnutí úkolu, který může být i malého významu, náš mozek vyplavuje právě dopamin. Ten nám pak dá za odměnu dobrý pocit. Zní to absurdně? Možná ano. Je fascinující, že pouhé odškrtnutí úkolu na papíře dokáže vyvolat v našem těle chemickou bouři, která se projeví v našem prožívání. 

Jak mozek reaguje na splněné úkoly?

Díky dopaminu můžeme být víc a víc produktivní

Mozek si totiž zvykne, že po dokončení jednotlivého tasku zažijeme pocit uspokojení. A proto začne být na dopaminu pozitivně závislý. A chce dokončovat víc a víc položek. Pro naši motivaci a produktivitu je to žádoucí. Díky tomuto pocitu lze tedy vybudovat z menších dokončených cílů úkol větší, který nás posune dál – jak v profesním, tak v osobním životě. Máme tedy tendence opakovat činnosti, které v nás dopamin vyplavují. 

Jak už bylo výše zmíněno, všeho moc ale škodí. Proto je nutné si dávat na vyplavování dopaminu pozor a stimulovat ho také prostřednictvím jiných aktivit, ne jen prací. Tak třeba úžasnou továrnou na dopamin, ale i jiné neurotransmitery pro zajištění psychické pohody, je sport. Nemusíme být olympionici, stačí pár minut denně cvičit, běhat nebo jít na procházku a dopamin se ihned uvolní. 

Pro optimální hladiny dopaminu hraje roli i socializace. Můžeme například sdílet výsledky své práce v kolektivu přátel nebo kolegů, což opět popožene dopamin správným směrem. 

Abychom dokázali procítit dopaminovou produkci v našem mozku, je dobré se po každém dokončení dílčího úkolu zastavit a užít si ten pocit, že úkol je hotový. Dát průběh vyplavení dopaminu a opravdu pocítit ten skvělý pocit. Vytvořit si pozitivní závislost

K dobrému výkonu lze použít i systém odměny

Samotný dopamin je sice odměnou, nicméně pokud chceme podpořit pozitivní efekt, měli bychom se za splnění cílů odměňovat. Ale pozor na to, aby samotná odměna nebyla kontraproduktivní a nezastínila hotový úkol. Neznamená to tedy, že pokud například musím udělat čtyři úkoly do školy, řeknu si, že se po prvním hotovém odměním tak, že budu po zbytek dne koukat na Netflix. Takhle to opravdu nefunguje. Dobrý příklad je taky hubnutí. Když si vytyčím cíl, že zhubnu pět kilo, neznamená to, že po jeho dosažení se půjdu přejíst do KFC. Nesmíme si tedy samotnou odměnou ublížit a “zabít” hotový úkol. 

Na multitasking zapomeňte

Co také velmi zabíjí produkci onoho neurotransmiteru je tzv. multitasking. To je opravdu cesta do pekel. Výzkumy ukázaly, že náš mozek čistě a jednoduše nedokáže dělat víc věcí najednou. I když si někteří z nás myslí, že to jde, není to pravda. Náš mozek akorát tříští pozornost do nespočtu úkolů, které se snažíme dělat naráz, a my ve výsledku dokončujeme každý z těchto úkolů s horším výsledkem, než kdybychom se zaměřili pouze na jeden. 

V multitaskingu se tomuto fenoménu říká “context-switching”. Abychom se mu vyhnuli, je dobré co nejblíže specifikovat úkol, který chceme dokončit. Nestačí si teď udělat poznámku typu “naučit se filozofii”, ale mnohem lépe se nám bude pracovat na úkolu, který pojmenujeme například “přečtu si dvě kapitoly z učebnice o filozofii a udělám si z ní výpisky”. A potom se opravdu věnovat danému úkolu a snažit se mu odevzdat veškerou svou pozornost. Čím více se totiž snažíme dělat naráz, tím víc náš mozek chybuje. Studie prokázaly, že když děláme tři úkoly najednou, ve výsledku provedeme až šestkrát více chyb, než když se soustředíme na jednu věc.