Cestování jako nástroj k sebepoznání
Už když mi bylo dvacet let a chodila jsem na vysokou, říkali mi rodiče, abych někam vycestovala. Jenže cestování, byť jen studijní, bylo daleko za hranicí mé komfortní zóny, ze které jsem se bála vykročit. Tak jsem radši spočívala ve
„Cesta do pravěku“ s koresponďáky z archivu
Docela nedávno jsem hledal u nějaké příležitosti ve svém archivu jistý dokument. Jednalo se o věc nevelké důležitosti, neboť byl v archivu rafinovaně ukrytý. Jeho hledání mi nějaký čas zabralo a musel jsem projít několik složek, které obsahovaly převážně vzpomínky. Najednou
Posíláte pohledy z cest? Zkuste je namalovat.
Určitě to znáte. Sedíte na rodinné oslavě, která probíhá velmi zdařile. Pije se, jí a vypráví. Pak někoho napadne sáhnout do skříně a z jejích spodních pater vyndat krabici od bot plnou fotek, dopisů a pohledů, čímž se odstartuje gejzír smíchu,